Dvacetiletá Viktorie z Liberce pro nás sepsala svůj životní příběh, ve kterém popisuje jak přišly hlasy, roky boje s nimi i dvouletou stabilizaci a okamžik pochopení. Dnes považuje hlasy za své vnitřní zdroje a vzkazuje všem, co slyší hlasy: „Nevzdávejte se“. Pokračování textu Viky (20) z Liberce: Hlasy přišly, abych přežila
Reportáž serveru Aktuálně: Podle závěru nového výzkumu Národního ústavu duševního zdraví trpí duševním onemocněním každý pátý Čech. Jednou z forem trpí i Milena Boublíková. Prožila tři psychózy a už sedm let slyší hlas, který k ní promlouvá. I přesto žije obyčejný život. Pracuje jako konzultantka v organizaci, která pomáhá duševně nemocným, a dochází na setkání lidí, kteří slýchávají hlasy stejně jako ona. I když Milena Boublíková svou nemoc bere jako dar, tak varuje před negativní stránkou duševního onemocnění. Právě s ní se ve skupinách, kde vypomáhá, setkává nejčastěji. Pokračování textu Je to dar, říká žena, která už sedm let slyší hlasy.
Rozhlasový dokument Českého rozhlasu Vltava „Hlasy, které slyším“ předkládá velmi intimní příběh Majky Hodaňové, která se s hlasy potýká od tří let.
„Jakmile ráno otevřu oči, vnímám, že už si [hlasy] brebentí. Z postele podle nich lezu pozdě, nebo jsem měla vstát dřív, nebo proč lezu touhle nohou a ne tou druhou. Oni prostě všechno, co dělám, neustále posuzují,“ popisuje život s hlasy v dokumentu Majka Hodaňová. Upřesňuje také, že slýchá dva hlasy. Jeden vyšší Pokračování textu Majka Hodanová: Hlasy, které slyším
Eleanor Longdenová byla běžnou studentkou, která se s elánem vrhá do vysokoškolského života. Ovšem jen do doby, než se jí v hlavě začaly ozývat hlasy. Zprvu byli tito vnitřní vypravěči neškodní, postupně se však stávali nepřátelštějšími a začali jí stále více rozkazovat, až se její život změnil v noční můru… Pokračování textu Eleanor Longdenová: Hlasy v mé hlavě