„A TAKHLE DEN ZA DNEM POZNÁVÁME SAMI SEBE A SPOLEČNĚ HLEDÁME CESTU ZPĚT. ZPĚT KE MNĚ SAMOTNÉ. KE KAŽDÉMU Z MÝCH ROZBITÝCH KOUSKŮ.“
Bylo 7.března 2014. Den, který mě pak tolikrát děsil ve snech. Den, kdy se všechno změnilo. Den, kdy jsem ztratila sama sebe. Pokračování textu Audrey: Jak se učím žít s hlasy
Podívejte se na animovaný příběh o zotavení z hlasů. Video ukazuje, jak se pomocí principů Slyšení hlasů aplikovaných v terapii daří Stuartovi hlasy postupně zvládat. Pokračování textu Příběh o Stuartovi a jeho zotavení z hlasů
Lisa Forestell nám na světovém kongrese Slyšení hlasů v Haagu svěřila, jaké hlasy ji provázely a provázejí jejím životem. Zájem o lidská práva slyšitelů hlasů je tím, co ji přivedlo do čela mezinárodní organizace Intervoice. Pokračování textu Lisa Forestell: Nejste sami
Dvacetiletá Viktorie z Liberce pro nás sepsala svůj životní příběh, ve kterém popisuje jak přišly hlasy, roky boje s nimi i dvouletou stabilizaci a okamžik pochopení. Dnes považuje hlasy za své vnitřní zdroje a vzkazuje všem, co slyší hlasy: „Nevzdávejte se“. Pokračování textu Viky (20) z Liberce: Hlasy přišly, abych přežila
Reportáž serveru Aktuálně: Podle závěru nového výzkumu Národního ústavu duševního zdraví trpí duševním onemocněním každý pátý Čech. Jednou z forem trpí i Milena Boublíková. Prožila tři psychózy a už sedm let slyší hlas, který k ní promlouvá. I přesto žije obyčejný život. Pracuje jako konzultantka v organizaci, která pomáhá duševně nemocným, a dochází na setkání lidí, kteří slýchávají hlasy stejně jako ona. I když Milena Boublíková svou nemoc bere jako dar, tak varuje před negativní stránkou duševního onemocnění. Právě s ní se ve skupinách, kde vypomáhá, setkává nejčastěji. Pokračování textu Je to dar, říká žena, která už sedm let slyší hlasy.
„Mám vztah se třemi hlasy, které slyším snad odjakživa. Objevují se u mě i další hlasy a zvuky a také prožitky pocitů, chutí a vizí, které jiní lidé nemají. Všechno tohle spadá do kategorie prožitku „slyšení hlasů“.
Když se mě někdo zeptá na moje hlasy, zaměřuji se většinou na ty zmíněné tři, protože pro ostatní je snazší jim porozumět: jeden z hlasů je mužský a dva jsou ženské. Když jsem byla mladší, hlasy byly v mém věku. Jak jsem postupně stárla, mužský hlas se rozhodl stárnout se mnou, zatímco ženské hlasy zůstaly v dívčím věku. Takže jemu je teď kolem padesátky a ženským hlasům je zhruba pět. Pokračování textu Lisa Forestell: Odjakživa slyším tři hlasy
I děti slyší hlasy. Jackie Dillonová začala hlasy slyšet ve tří letech, přesto žije dobrý a naplněný život, říká v rozhovoru pro britskou televizi BBC. Pokračování textu Jackie Dillonová: Hlasy slyším od dětství
Rozhlasový dokument Českého rozhlasu Vltava „Hlasy, které slyším“ předkládá velmi intimní příběh Majky Hodaňové, která se s hlasy potýká od tří let.
„Jakmile ráno otevřu oči, vnímám, že už si [hlasy] brebentí. Z postele podle nich lezu pozdě, nebo jsem měla vstát dřív, nebo proč lezu touhle nohou a ne tou druhou. Oni prostě všechno, co dělám, neustále posuzují,“ popisuje život s hlasy v dokumentu Majka Hodaňová. Upřesňuje také, že slýchá dva hlasy. Jeden vyšší Pokračování textu Majka Hodanová: Hlasy, které slyším
Eleanor Longdenová byla běžnou studentkou, která se s elánem vrhá do vysokoškolského života. Ovšem jen do doby, než se jí v hlavě začaly ozývat hlasy. Zprvu byli tito vnitřní vypravěči neškodní, postupně se však stávali nepřátelštějšími a začali jí stále více rozkazovat, až se její život změnil v noční můru… Pokračování textu Eleanor Longdenová: Hlasy v mé hlavě